Martině v sedmi pádech

Karel Kryl

1:Fobálce džbCán a květina a list, v němž ptAmá se Martina,
jak chutná chlGeba,
co jím, když země vymetám a proč jsem t[(F)]ady - a ne t[(G)]am,
kde je mne tCřebaGF 
2:Smažím si vejce na špeku a, ač je očím do breku,
ústa se smějí,
když nad otázkou přemítám, proč nejsem tady ani tam,
kde prý mne chtějí.
3:Smět sedět vedle Martiny a píti suché Martini
k mokrému masu,
sotva bych asi uznával to, co jsem doma zpívával
za starých časů.
4:Ošlehán vichry větráků, měl bych už kolem metráku
tak, jak se sluší,
a kromě piva v žejdlíku měl bych i bachor z knedlíků
a tučnou duši.
R:C7Ač je to jFenom dvě stě kGilometrů nCebo ještě blAmíže
a zbFývá už jen dGuše k proclenCí,C7 
na pFolitickém bGarometru sCetrvalá nAmíže,
a dFokud trvá, svGět se nezměnCí.G F 
5:Kdybych chtěl zajet k Martině, snad bych pak dělal v Martině
holoubky míru,
nebo bych bydlel v Záluží a doma z vody z kaluží
vyráběl síru.
6:A snad bych, věru, na to dbal a chodil řváti na fotbal -
- to kvůli hlasu,
v putyce zpíval s čundráky a rumem léčil mindráky
z absence pasu.
7:Kdybych chtěl líbat Martinu, dal bych svou páteř za třtinu,
ohnutou větrem,
trávil si život schůzemi a večer brblal v přízemí
nad Černým Petrem.
8:Nosil bych hesla v zástupu a třeba stavěl chalupu
a kradl cihly,
koupil bych láhev stoličné a z jedné sklínky hořčičné
bychom si přihli.
9:Kdybych chtěl mluvit s Martinou, plet' bych si bukvy s latinou
a knutu s žezlem,
měnil bych pravdu ve lhaní, v častušku hudbu varhanní,
plet' dobro se zlem.
10:Dbal místo snění konzumu, nabádal děti k rozumu,
z prospěchu podlý,
žil pěkně vprostřed ohrady a zdobil okna, výklady
a vzýval modly.
11:Snad moh' bych najít v Martině přítele ve zlé hodině,
kdy člověk zoufá,
jenž uspí v stínu borovic a ví, že chlap chce skoro víc,
nežli si troufá.
12:Obalí trny sametem, v náruči skryje před světem,
horečku zchladí,
má cit i rozum člověčí a dá ti pocit bezpečí,
když všichni zradí.
13:Svět dává nerad, Martino, zadarmo nebo lacino,
však poznáš s lety,
že čas i kámen rozhlodá a poušť když jednou zřídlo dá,
rozkvetou květy.
14:Až svět mne steskem obklopí, dám si tvou kytku do klopy,
jak kážou mravy,
po vzoru starých Habánů připiji vínem ze džbánu
na tvoje zdraví. R: R: R:
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:39:33.27+00:00
Výsledky hledání: