Anděl

Karel Kryl

1:Z rC#ozmlácenBmýho kostela v krC#abici s kG#7usem mýdla
C#inesl jsBmem si anděla, pC#olámalG#7i mu křídlC#a,
díval se nBma mě oddaně, jC#á měl jsem trG#7ochu trému,
tC#ak vtiskl jsBmem mu do dlaně lC#ahvičku G#7od parfémC#u.
R:C#A proto, prBmosím, věř mi, chtC#ěl jsem ho žG#7ádat,
C#aby mi mBmezi dveřmi pC#omohl hG#7ádat,
cC#o mě čekáBm    G#7a neminC#e, co mě čekáBm    G#7(F#)a    n[(G)]eminC#e.
2:Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.
R:A proto...
3:Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
R:A proto...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:06:54.86+00:00
Výsledky hledání: