Anděl

Karel Kryl

1:Z rCozmlácenAmýho kostela v krCabici s kG7usem mýdla
Cinesl jsAmem si anděla, pColámalG7i mu křídlCa,
díval se nAma mě oddaně, jCá měl jsem trG7ochu trému,
tCak vtiskl jsAmem mu do dlaně lCahvičku G7od parfémCu.
R:CA proto, prAmosím, věř mi, chtCěl jsem ho žG7ádat,
Caby mi mAmezi dveřmi pComohl hG7ádat,
cCo mě čekáAm    G7a neminCe, co mě čekáAm    G7(F)a    n[(G)]eminCe.
2:Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.
R:A proto...
3:Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
R:A proto...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:06:54.86+00:00
Výsledky hledání: