Vlaštovka

Vlasta Redl

1:Jednou vEečer mi do pokE/D#oje
E/C#iletěla pE/D#apírová vlEaštovkaE/D#,    E/C#    E/D# 
to mám z tEoho, že v zimě vE/D#ětrám,
tak jsem ji zvE/C#ed' a dal ji dE/D#o tepla, zábla ji vEýškovkaE/D#,    E/C#    E/D# 
pak jsem si prCmaj7ohlíd' její křídla jHmemně,
proč asi přCmaj7ilétla, a proč právě kH9e mně,
byla z EAhoj na sobotE/D#u a bE/C#yla na ní E/D#otištěná hEitovkaE/D#.    E/C#    E/D# 
R:Nejhezčí dEárek nemusí přinést vždycky DHěda MrázH9,
vletí k vám okC#mnem něco, co by léF#tat snad raději nemělHo,
  AmaddF B
někdo si vzpomněl, říkáte si, někdo na mě myslí,
nebo je to zC#mas jHenom špF#ásA,
tak či tEak, kdE/D#yž přiletí vlE/C#aštovka, hnE/D#ed je v domě vEeselo.
2:Tak jsem si pomalu slabikoval
tu písničku, co přiletěla z éteru,
poslední rok jsem tolik skládal,
že moc nechybělo, a složil bych i operu,
jen místo múzy mě častěji líbala můra,
ono písní se dá složit fůra,
ale ne každá může letět, i když se vypustí správně po směru.
*:K čemu to bAylo, všechno to skládání,
když stejně nikdo nic nepochopil
a moje vlF#maštovky odlétly na jih,
a s tEěma, co zAůstaly, někdo topil,
jen jedna se vrátila, a já jsem čekal
jak blázen, a věřil, že platí,
že všF#mechno, co necháš, ať letí, jEednou se k tAobě určitě vrátí,
že všF#mechno, co necháš, ať lDetí, jednou se k tAobě mEožná vrHmátí.
3:A tak jsem pálil archív svých písniček,
to se roura styděla,
a když mi zbyl poslední papír,
hned jsem věděl co s ním udělám,
roh na roh - šlo to bez problémů,
jen jestli poletí, z toho měl jsem trochu trému,
to ví přece každý, že co letí, na tom se vydělá.
X: MEávl jsem rukou z E/D#okna,
a ta vlE/C#aštovka dE/D#oopravdy lEetělaE/D#,    E/C#    E/D# 
i když brEalo ji to na strEmaj7anu,
asi ji tE6ížilo, žEmaj7e jaro nEedělá ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:11.245+00:00
Výsledky hledání: