Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdDyž jsi tehdy přinesla nD9a talířku křH7upky,
mEmusel jsem se zasmát tomu, cGmo má být dA4susál,   A 
tDa křupavá srdíčka a zD9apálená svH7íčka
mi prEmozradily, že zas nejde o víc než o zA4susaběhaný rAituDál.
R:Tak to má bGýt, a sklenku vCína na dobrou nDoc,
k tomu pár vGět o tom, jak vzCácný jsem hDost,
tak to má bGýt, když tma nCmaj7ad městem převezme mCmoc
a chce se žHmít, žEm7ít  vAmíc nDež jen dGost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: