Jobova zvěst

Fleret

*:C#mUmřela naděje, tak už je v PHánC#mu
a jako poslednG#mí   C#mopouštHí náš svC#mět,
je marné chtít pomHoci od BohC#ma
a zbAytečné užívat vG#ět.
R:Tahle zprC#máva je z důvěrných pramenů,
ale stAejně se uvěřit nG#echce,
že vzdC#mala se jenom tak bez boje
a zAesnula snadno a lG#ehce.
1:NC#ma jména nHeslyšC#mí, v hlavách neHusedEá,
nF#ikdo se nepochlEubí, žC#me by ji z prHachu zvC#medal.
2:Každý jen přemítá o tom, co přijde dráž,
jestli už za žal pít anebo na kuráž.
R:Každý měl ji pod kůží ukrytou
a přál si, ať roste a sílí,
že by byla tak najednou bez sebe
a zmeškala poslední chvíli.
R:Takže naděje už to má za sebou
a pod hlavou zatuchlou slámu,
křičte, lidi, že došlo tu k omylu
a že jde jen o hloupou fámu.
3:Z popela vylétá a míří stále výš,
pomluvou neskoná, ohněm ji nezničíš.
4:Jen ona přežívá, jen na ni vždycky dej,
z oceli křídla má a síly habaděj.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:59:41.024+00:00
Výsledky hledání: