Podkova

Lutka Petr

1:V sGádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pDodkova, prý pro štěstí, spEmadla a, to neštěstí,
já pGod ní prFávě stGál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JDak železo udeřilo, tEmak v ní něco přeskočilo,
žDe se zcela vykouřilo jmEméno dívky mé,
Dať ji trápím sebevíce, mEmlčí jako zpovědnice,
vzpGomenout si nDe a ne a nGe.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jGá, jak byl jDá, jak jGá,C jak jDá.G 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: