Rosnička

Lutka Petr

1:SD#eděla rosnička nBa žebříku G#a bylo pěkný pD#očasí,
zachtělo se jí kBoukat na svět, nG#a horní příčku vlBezla sD#i,
já na to koukal s pBotěšením, nG#eb rosničky si vždD#ycky cením,
řek' jsem si tedy:"BBude pěkně, tG#o můžu jíti kBe svý slečnD#ě."
R:KrD#ásnej je lBetní čas, když slD#uníčko svítí,
ptáčkové šBevelí a sD#eno voní,
tu chodím k svBojí slečně, nD#osím jí kvítí,
když se mnou nBení, tak si zpD#ívám o ní.
2:BD#yla lBetní nedělD#e a mně bG#ylo veselD#e,
oblík' jsBem si nový kvD#ádro, předtím sBamozřejmě prD#ádlo,
pak sluníčko svBítilo, a tG#o rosničku čBílilD#o,
v žáru bylo hBorko jí, tG#ak si slezla dBolejD#i,
jak jsem to viděl, hrBůzou jsem zbled',
rG#adši jsem si k tomu hnBedka sD#ed',
šťoural jsem hůlkou do rBosničky, ať už se pustí dD#olní příčky,
a povyleze kG#ousek nahorD#u, postrkoval jsBem tu potvorD#u,
rosnička byla jBako klíště na dG#olní příčce přBibitD#á,
tak jsem jí nabral nBa bičiště G#a vyhodil dBo žitD#a.
3:PD#án v rádBiu hrdě hlD#ásal: bude pG#ěknej dD#en,
řek' jsem sBi, že žába lhD#ala, a šel klBidně vD#en,
já a slečna chBodili jsme hájem, kvG#ětiny jsme do kytice tBrhalD#i,
slepí k světu, nBic jsme neviděli, žG#e se bouřka každou chvíli přBivalD#í,
díky tomu jBen, že nejsme z cukru, přG#ečkali jsme průtrž, která nBastalD#a,
slečna teďka chBodí hájem s jiným, prG#ý mě kvůli pitomosti nBechalD#a.
R:Krásnej je letní čas, když sluníčko svítí,
ptáčkové ševelí a seno voní,
teď hledám svoji žabku, prohlížím kvítí,
každýho zpovídám, zda neví vo ní.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:26:53.131+00:00
Výsledky hledání: