Červotoč

Lutka Petr

1:V dG#ědečkově židli červotoč bydlí,
dC#ěda vo tom neví, G#ó, kdo mu to poví,
D#až si jednou děda sedne, žG#idle se pod ním prolomí,
jD#ako křída v tváři zbledne G#a rukama zalomí,
řC#ekne tiše:"Je to rána, bG#yla to židle památná,
rBukodělně udělána D#a tím skoro posvátná."
R:ČC#ervotoč, ač nemá zuby jG#ako krokodýl,
prC#ohryže se každým dřevem nD#apříč, napodG#ýl.
*:PD#omalounku dřevo žmoulá G#a vůbec mu nevadí,
žBe naň lidé nadávají, žD#e ho mají neradi.
2:Náš děda se bojí vo svý zdraví tuze,
obává se virů, sádry, rychlý chůze,
a přitom ho nenapadne, že nepřítel mrňavý
kuje zatím pikle zrádné jemu přímo u hlavy,
jenom židle, ta to tuší, že je vnitřně hlodána,
nikdy to však neprozradí, nebyla-li tázána.
R:+ prC#ohryže se nD#apříč, napodG#ýl ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:20:19.552+00:00
Výsledky hledání: