Markétce

Tomáš Klus

1:AmiKolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy ?
DmiNás přátelé odsoudilEi a hnali před popravčí Amičety,
Amikolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu ?
DmiJá nikdy odvahu nemEěl  bych přiznal svouAmi vinu
R1:CKolikrát Markétko Gmával jsem Tobě ?C 
EdimTo ty jsi odteďkom má poslední Dmi oběť,
to Gs Tebou se milují andělé v kráCterech  Gměsíce Ami 
Dmi a zůstanou v Tvém těle jak  tEóny neznělé
2:Při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti,
čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti.
Rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty
otevřu soukromý lazaret své sebelítosti
R2:Kolikrát Markétko hrával jsem Tobě
to ty jsi odteďkom má poslední oběť
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce
a zůstanou v Tvém těle jak bytosti oněmělé
3:Za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru
a není větší lež než pravda o nás dvou,
snažím se obelstít lásku - potvoru
aby mě nechala vznést se za tebou.
R3:kolikrát Markétko psával jsem Tobě
tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď
Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce
a tam mé tóny nedozněly a já zůstal necelý
4:Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
jimž pod gilotinou se zalíbilo.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-09-03T15:54:32.251+00:00
Výsledky hledání: